Monday, May 23, 2016

Academy of Finland has awarded €486,110 for onomastic research project

Funding news and request for other news items



The Academy of Finland has awarded €486,110 for a research project entitled: Personal Name systems in Finnic and beyond: reconstruction in the concepts of name giving in cultural layers of prehistory. The project is running from January 1st 2015 to August 31th 2019. (Principal Investigator: Terhi Ainiala).

ICOS would like to share short reports on successful grant awards for onomastics projects. If you have any such news to share, please contact the Secretary of ICOS: secretary@icosweb.net.

Sunday, May 22, 2016

Affiliation with ICOS

ICOS wishes to establish closer links with organizations of scholars actively engaged in scholarly name research but also with other bodies of people having a special interest in proper names. ICOS members are invited to encourage these groups to affiliate with ICOS. If you wish your organization to affiliate with ICOS, please contact the Secretary: secretary@icosweb.net

Saturday, May 21, 2016

Poland set to remove street names linked to communism

http://www.thenews.pl/1/9/Artykul/253694,Poland-set-to-remove-street-names-linked-to-communism

Photo: Flickr.com/gato-gato-gato

On Friday, President Andrzej Duda signed a bill clearing the way for a removal of symbols commemorating the communist era in Poland. Photo: Flickr.com/gato-gato-gato Once the new legislation comes into force next year, some 1,300 street names associated with the country's red past will be removed. The authors of the legislation assure the citizens will able to keep their IDs and passports brandishing the unwanted street names until the documents expire. The new legislation, brought forward by Law and Justice senators, was nearly unanimously adopted by the Polish parliament in April. The law does not include monuments, obelisks or commemorative plaques. (aba)

Source: IAR - See more at: http://www.thenews.pl/1/9/Artykul/253694,Poland-set-to-remove-street-names-linked-to-communism#sthash.XcoI6vlU.74LDwBYZ.dpuf

ICOS young scholars’ network

At the welcomed initiative of Board members Emilia Aldrin and Alice Crook, ICOS is in process of establishing a student network, which will help to create excellent collaboration and exchange opportunities for young scholars in onomastics.



The network will have a meet-up during the 2017 ICOS Congress and, once it is set up, students who wish to be involved will be able to contact Alice Crook (a.crook.1@research.gla.ac.uk), Postgraduate Representative, to send in their details (name, affiliation, e-­‐‑mail address). More specific information is to come.


Friday, May 20, 2016

Plein de vides toponymiques à combler

http://www.ledevoir.com/societe/actualites-en-societe/470259/plein-de-vides-toponymiques-a-combler

7 mai 2016 |Fabien Deglise | Actualités en société
Photo: Jacques Nadeau Le Devoir
C’est la donnée numérique, extraite des registres de la toponymie du Québec, qui parle : en matière de mémoire collective, Jeanne Mance, pionnière de la Nouvelle-France et cofondatrice de Montréal, apparaît sur un nombre de rues supérieur à celles honorant la mémoire de René Lévesque ou d’Émile Nelligan : 30 voies de communication portent son nom, contre 23 et 21 pour les deux hommes qui la suivent de près.
  Marguerite Bourgeoys, qui a posé les bases de l’enseignement du français à Montréal avec l’ouverture de la première école en 1658, se rappelle au bon souvenir du présent par une toponymie qui lui est plus favorable que pour Jean-Paul Riopelle, Henri Bourassa et même Robert Bourassa.
  Malgré cela, à elles seules, ces deux femmes du passé n’arrivent pas à faire oublier que les 10 premières figures historiques s’illustrant le plus dans la toponymie, avec Champlain en tête, sont toutes des figures masculines qui se partagent un total de… 737 odonymes posés sur le territoire en leur honneur.
  Du rattrapage
  Dans l’amnésie collective qu’elle semble exprimer, la toponymie du Québec a-t-elle emporté un peu plus la mémoire des femmes ? « En la matière, il y a certainement du rattrapage à faire », concède la géographe et membre de la Commission de toponymie du Québec Caroline Desbiens.
  Elle souligne toutefois que, depuis les années 80, plusieurs composantes féminines du patrimoine québécois ont fait leur entrée dans cet espace narratif de commémoration par le toponyme.
  C’est le cas, entre autres, de Thérèse Casgrain, politicienne et militante dont le nom revient 13 fois sur le territoire, suivie de Marie Gérin-Lajoie, religieuse et pionnière dans la défense du droit des femmes au Québec, d’Idola Saint-Jean, journaliste et suffragette, de Léa Roback, syndicaliste et féministe, ou encore de Madeleine Parent, dont le destin et celui des ouvrières du textile ont été scellés sur le territoire.

La part de l’autre
  « Il est très difficile de quantifier le nombre de femmes que la toponymie désigne », dit Jean-Pierre Le Blanc, qui rappelle que plusieurs noms de rue évoquent des prénoms féminins ou rappellent des activités liées à des femmes : l’allée des Infirmières, le boulevard des Allumettières et la rue des Cisterciennes en font partie. « La Commission, depuis plusieurs années, s’assure toutefois que les nouvelles désignations commémorent cette part de l’histoire politique, économique ou culturelle écrite également par des femmes. »
  Les auteures Blanche Lamontagne, Jovette Bernier, Moïsette Olier ou encore Reine Malouin ont profité de cette volonté affichée de remblayer le trou de mémoire toponymique, tout comme les figures du monde de la santé Florence-Louise Bradford, qui a ouvert une maternité pour femmes seules à Sherbrooke en… 1915, ou encore l’institutrice militante Laure Gaudreault, qui a regroupé les enseignantes de rang dans un syndicat entre 1947 et 1975.
  Plus récemment, c’est la mémoire de Claire Kirkland-Casgrain qui vient d’être honorée par Montréal : son nom va être posé sur l’immeuble de la Cour municipale, a indiqué Denis Coderre le 20 avril dernier.

La science négligée
  « Les femmes sont peu nombreuses, c’est vrai, mais dans cette toponymie normative, qui nomme surtout l’environnement plutôt que les humains qui l’occupent, elles ne sont pas les seules », souligne Rachel Bouvet, spécialiste en géopoétique, cette discipline qui rapproche géographie et littérature. Le premier scientifique qui apparaît dans les toponymes les plus répandus sur le territoire est le botaniste Marie-Victorin, en 330e position.
  Et il y est bien seul, sans même un Armand Frappier pour l’aider à combler ce vide. Les sportifs, les bâtisseurs économiques, les poètes, les artistes — à l’exception de plusieurs peintres, dont Riopelle, Marc-Aurèle Fortin et Paul-Émile Borduas —, sont logés à la même enseigne, y compris ceux qui ont fait les beaux jours des cabarets de Montréal, qui ont posé les bases d’une poésie singulière ou les jalons de l’illustration et de la bande dessinée.
  Événements historiques
  « Il y a aussi très peu de rues portant des dates commémoratives ou faisant référence à des événements marquants de l’histoire et de la trajectoire du Québec », ajoute-t-elle. Une rue du 1er juillet 1867, du 24 Juin 1834, du 24 Juillet 1534, une avenue des Batailles de 1838 ou un boulevard du Rapatriement de la Constitution pourraient en faire partie.
  Le sociologue Sylvain Paquette, membre de la Chaire UNESCO en paysage et environnement, observe tous ces vides avec philosophie.
  « La toponymie, ce n’est pas quelque chose de figé, c’est dynamique, ça peut être inventif, dit-il en y voyant là de l’espoir pour la suite des choses. Mais, pour cela, il faut bien sûr que les occupants d’un territoire s’intéressent de plus près à leur toponymie pour faire ressortir toute la singularité d’un lieu qui forcément ne peut que leur ressembler. »

***

Х Международная конференция «Проблемы общей и региональной ономастики»

http://www.adygnet.ru/node/6741

Вчера, 19 мая, в АГУ открылась Х Международная научная конференция «Проблемы общей и региональной ономастики», посвященная юбилею доктора филологических наук профессора АГУ заслуженного деятеля науки Адыгеи и  Кубани Розы Юсуфовны Намитоковой. Эта  конференция, признанная научным сообществом одной из самых авторитетных в области ономастики,  проводится раз в два года, начиная с 1998 г. За эти годы издано 9 сборников материалов (общее кол-во статей - около 900).


Конференция представляет собой публичную научную площадку с устоявшими  традициями, отработанными  механизмами сотрудничества. По традиции, в ней принимают участие ведущие ученые-филологи России и зарубежья.

Конференция ПОРО-2016 состоится с 19 по 21 мая  2016 года в г. Майкопе на базе филологического факультета АГУ.



Будут рассмотрены следующие вопросы:

1. Ономастика начала ХХ века - в кругу гуманитарных наук: аспекты и перспективы изучения региональной ономастики.
2. Собственные имена как памятники истории, культуры и контактов разных народов. Проблемы экологии топонимики, микротопонимики и урбанонимики. Роль имен собственных в организации туристической деятельности.
3. Ономастика и генеалогия: от истории рода – к истории народа.
4. Имя собственное в разных типах дискурса. Литературная ономастика. Имя собственное как объект лингвокриминалистики.
5. Имя в рекламе. Новые объекты ономастики.
6. Фольклорная ономастика народов Кавказа. Теонимы и мифонимы в  северокавказских этнокультурах.
7. Онимообразование   и его статус в словообразовательной системе  языка.
8. Имя собственное как объект ономасиологии в русистике. Семантическая аура имени, прецедентное имя и имя как концепт.
9. Имя собственное как объект лексикографии: онимография и терминоонимография. Типы ономастических словарей .
10. Лингводидактические и педагогические    аспекты  ономастики:  имя собственное как проблема семьи и школы; ономастика в  учебном процессе и её лингвокультурологический и  нравственно-образовательный потенциал.
Во время работы конференции будет организована работа круглого стола  «Концепт Кавказ в российском лингвокультурном и массмедийном дискурсе».


Call for Papers: ANS Conference Special Panel on Onomastics Beyond Academia




http://www.americannamesociety.org/call-for-papers-ans-conference-special-panel-on-onomastics-beyond-academia/

The ANS is inviting abstract submissions for a special panel on “Onomastics Beyond Academia” for the 2017 annual conference to be held in conjunction with the Linguistic Society of America. The purpose of the panel is to highlight professional applications of onomastics outside of the university setting.


All professional names enthusiasts are invited to submit an abstract for a 20-minute presentation. Abstracts proposals should answer one or more of the following questions:
  1. How did your training in onomastics help your professional life, outside of academia (e.g. finding a job or building your own business)?
  2. How do you work with onomastic data in your profession?
  3. What are some of the most interesting challenges which you (and your colleagues) face in using names data?
  4. What new markets are opening for names enthusiasts?
  5. What practical recommendations would you give to other names enthusiasts who are interested in working outside of academia?
To submit a proposal, simply send a 250-word abstract proposal and a 100-word professional biography to Laurel Sutton [laurel@catchwordbranding.com] by the 15th of July 2016. For organizational purposes, please be sure to include the phrase “ANS 2017: Panel” in the subject line of your email.


All proposals will be subjected to blind review. Official notification of proposal acceptances will be sent on or before September 30, 2015. All authors whose papers have been accepted must be current members of the ANS and need to register with both the ANS and the Linguistic Society of America. Please feel free to contact Laurel Sutton should you have any questions or concerns.
We look forward to receiving your Submission!

Thursday, May 19, 2016

ICOS website and social media



ICOS has a Facebook page as well as a LinkedIn group. Please contact the webmaster, Guy Puzey, if you would like to post announcements: webmaster@icosweb.net





ICOS is also present on Twitter: @ICOSnews. If you want to post comments on Twitter, you are kindly asked to contact Alice Crook at: a.crook.1@research.gla.ac.uk



Terminology Group of ICOS




The Terminology Group of ICOS has accomplished a lot of work since the Congress in Barcelona. Lists of onomastic terms are now available in English, French and German. The Group is planning to produce lists in many other languages. The lists in the languages
mentioned above are available at:

http://www.icosweb.net/index.php/terminology.html


Tuesday, May 17, 2016

International Bibliography of Onomastic Sciences



The ICOS Board is pleased to announce the appointment of our distinguished colleague, Dr. Oliviu Felecan, to the position of Chair of the Bibliographical Database Group. The International Bibliography of Onomastic Sciences (IBOS) is an online resource created by members of ICOS. As an ongoing project, all members of ICOS are invited to be involved and to contribute.



For more information about IBOS, please contact the Secretary of the Bibliography Group, Dr. Oliviu Felecan, at olifelecan@gmail.com or see the website:
http://www.icosbibliography.net

Proceedings of the 25th International Congress of Onomastic Sciences (Glasgow, 2014)



The question of whether or not summaries should be produced in all three ICOS languages (English, German and French) in the Congress proceedings was widely discussed at the meeting of the ICOS Board held on August 29th, 2014. Overall, it was determined that it is for Congress proceedings editors to adopt their own linguistic policy.



At its March meeting in Hanover in 2015, the ICOS Board supported a proposition from the editor of the ICOS Proceedings (Glasgow, 2014) to include in the proceedings, and with the
consent of the authors, the abstracts from those papers that were presented at the Congress but not submitted for publication.


Preparations for the publication of the 2014 Congress Proceedings are well under way. Proofs were sent to authors in January 2016, with the request that corrections be made promptly, as the editors aim to publish the Proceedings online by the summer of 2016.

Sunday, May 15, 2016

27th International Congress of Onomastic Sciences (2020)




The Institute of Polish Language of the Polish Academy of Sciences


and

the Jagiellonian University in Kraków








have expressed their interest in hosting the

27th International Congress of Onomastic Sciences in 2020.


Saturday, May 14, 2016

26th International Congress of Onomastic Sciences (2017)



The 2017 Congress will be hosted by the University of Debrecen (Hungary). During the
meeting of the ICOS Board on March 6th and 7th 2015 in Hanover, Valéria Tóth outlined the
guidelines of the Congress.



This information can be found in the following document: Application of the Institute of
Hungarian Linguistics, University of Debrecen to organize the 26th ICOS International Congress of
Onomastic Sciences. http://icosweb.net/tl_files/announcements/ICOS_2017_Debrecen.pdf



Сonference "Names of north-east England and beyond"

http://snsbi.org.uk/2016_Newcastle.html

SNSBI_banner_00.png

SNSBI 2016 Autumn day conference  —  Saturday October 15, 1000–1700

The SNSBI 2016 Autumn day conference on Names of north-east England and beyond will be held on Saturday 10th October 2015 at the Stephenson Suite in the Mining Institute, Newcastle upon Tyne (Neville Hall, Westgate Road, NE1 1SE).



The programme will include papers on place-names and personal names, with an emphasis on north-east England and southern Scotland. Speakers are:
The day will begin with a brief introduction to the Mining Institute, and end with a walk around historic Newcastle led by Colm O'Brien. The Mining Institute is in Neville Hall, a Grade-II*-listed Victorian Gothic building 3 minutes walk from Newcastle Central Station. Please note that the venue is on the first floor, presently without lift.
The registration fee, including lunch, is £15 for members of SNSBI, SANT and Explore, £18 for non-members. Please book your place by 8th October by completing this form and sending it, with a cheque, to: Julia Stanbridge, 5 St Edwards Drive, Stow-on-the-Wold, GL54 1AW. The form can also be returned by email to treasurer at snsbi.org.uk. Payment can be made using Paypal below.

Friday, May 13, 2016

Henry Sweet Society colloquium 2016 "Onomastics and its history"

http://www.henrysweet.org/henry-sweet-society-colloquium-2016-call-for-papers/

                     

Please find below the Call for Papers for this year’s Henry Sweet Society colloquium, to be held at Pembroke College, Cambridge September 13-15, 2016. This year’s theme is Onomastics and its history, but as ever papers on any aspect of the history of linguistics are welcome. The deadline for abstracts is March 31st – to be sent to the organizer, Torsten Meissner.




ANNUAL COLLOQUIUM of the Henry Sweet Society for the History of Linguistic ideas



Call for Papers





13-15 September 2016, Pembroke College, University of Cambridge





Papers are invited for the 2016 Annual Colloquium of the Henry Sweet Society, on any aspect of the history of linguistics and linguistic ideas. The particular focus this time will be on the study of



ONOMASTICS AND ITS HISTORY

 

Papers will be 20 minutes in length, followed by 10 minutes of discussion. Please submit abstracts (no more than 500 words) by 31 March 2016 for consideration by the Organising Committee to: Dr Torsten Meißner, tm10012@cam.ac.uk.



We look forward to welcoming you in Cambridge next September!


Wednesday, May 11, 2016

"Encyclopedia of Bulgarian Onomastics" (2016)

On May 10, 2016, there was a full house to attend the presentation of the second extended edition of "Encyclopedia of Bulgarian Onomastics" (2016) at the Centre for Bulgarian Onomastics of Veliko Tarnovo University. Their authors are Prof. Todor Balkanski from the Institute of Bulgarian Language (Sofia) and Prof. Kyril Tsankov from Veliko Tarnovo University of Cyril and Methodius, former director of the Center for Bulgarian Onomastics.






The presentation was attended by professors from six universities and institutes of Bulgaria and Poland, as well as by many students from the Veliko Tarnovo University.


The book was presented by the new Director of the Centre for Bulgarian Onomastics Assoc. Prof. Anelia Petkova. She showed achievements of the new edition of Encyclopedia and wished a lot of research to be carried out under the aegis of the Centre.

Professors Kyril Tsankov and Todor Balkanski told about the creative process of making Encyclopedia. After them Assoc. Prof. Maria Angelova Atanasova, former director of the Centre for Bulgarian onomastics, delivered her speech concerning the academic edition. Then Ludwig Selimski, Professor of Higher School for Marketing, Management and Foreign languages (Katowice, Poland), author of two reviews on the first edition, addressed the audience.

The first edition of the encyclopedia was published in 2010 and has been considered complete. The second edition has a volume of 576 pages.

Specially for e-Onomastics of Veliko Tarnovo, Bulgaria:


Pelo Mikhailov



Contacts and purchase the book:

Center of Bulgarian Onomastics "Prof.. Nikolay Kovachev "at Veliko Tarnovo University
e-mail: cbo_vtu@abv.bg
+ 359 62650993

„Енциклопедия на българската ономастика” (2016)



Вчера, 10 май 2016 г., в Центъра по българска ономастика на Великотърновския университет при препълнена зала се състоя премиерата на второто разширено и допълнено издание на „Енциклопедия на българската ономастика” (2016). Негови автори са проф. д.ф.н. Тодор Балкански от Института за български език – София и проф. д-р Кирил Цанков от Великотърновския университет „Свв. Кирил и Методий”, доскорошен директор на Центъра по българска ономастика.



На премиерата присъстваха преподаватели от шест университета и института в България и Полша, както и много студенти от Великотърновския университет.



Книгата беше представена от новия директор на Центъра по българска ономастика „Проф. Николай Ковачев” доц. д-р Анелия Петкова. Тя разкри достиженията на новото издание на Енциклопедията и пожела още много изследвания да излязат с клеймото на ЦБО.



Проф. Кирил Цанков и проф. Тодор Балкански разказаха за творческия процес по създаването на Енциклопедията. След двамата автори за книгата говори доц. д-р Мария Ангелова-Атанасова, бивш директор на Центъра по българска ономастика. Енциклопедията излиза под нейната научна редакция. Думата взе и проф. д-р хаб. Людвиг Селимски от Висша школа за маркетинг-управление и чужди езици, Катовице – Полша, автор на две рецензии върху първото издание на книгата.



Първото издание на енциклопедията е от 2010 година и отдавна е напълно изчерпано. Второто издание е на Университетско издателство „Свв. Кирил и Методий” на Великотърновския университет, има обем от 576 страници и е подвързано с твърди корици.





Специално за e-Onomastics от Велико Търново, България:

Пело Михайлов







За контакти и закупуване на книгата, включително и от чужбина:

Център по българска ономастика „Проф. Николай Ковачев” при Великотърновски университет

е-mail: cbo_vtu@abv.bg

телефон за контакти: +359 62 650 993


Tuesday, May 10, 2016

300,000 views & a thank you


I recently hit 300,000 views on my blog, a massive milestone and something I can’t really comprehend! 300,000 times someone has clicked onto my website to read what I have to say about names and onomastics!



I have made great friendships through sharing my experiences on here, and can’t count the number of times I’ve received emails or messages from readers telling me they can relate to certain aspects of my ‘news’ or providing information on onomastic events and reassuring me that onomastic blogging is important.


It's a reason to celebrate!


It’s a great support network and whether you read my blog because you can relate, because you’re just curious about the topics I discuss and events I share, or to just see some photos of the onomatologists we all know and love, I’m grateful for everyone who clicks onto http://www.e-onomastics.blogspot.com and interacts with me.


onomastically yours,

Dr. Evgeny Shokhenmayer

Monday, May 9, 2016

Seminari sobre toponímia aragonesa

El proper 14 de maig el Centro Aragonés de Barcelona ofereix un seminari sobre toponímia aragonesa a càrrec de Chesús Vázquez Obrador i Chusé Raúl Usón
Més informació: http://centroaragonesdebarcelona.es/ziclo-seminarios-aragones/seminario4/



Seminario 4

Tetulo: A toponimia aragonesa.

Direutor/s: Chesús Vázquez Obrador y Chusé Raúl Usón.
Data: 14 de Mayo de 2016
Perfil d’os partizipans: Personal academico y estudians de filolochía/cheografía. Personal de serbizios cartograficos de l’administrazión, y empresas de cartografía en cheneral.
Contenius y triballo:
Introdución cheneral a la toponimia aragonesa: Orichens lingüísticos; estau de conozimiento/rechistro. Qui fa rechistro y/o estudeo?
Fuens de datos, criterios d’analisis y clasificazión y teunicas d’estudeo.
Exerzizios: creyazión de base de datos usando datos existens
Discusión sobre posibles proyeutos colaboratibos: “L’archivo kml d’as fuens seguntes monezipio”. As fuens son puestos de gran importanzia cultural: puestos de ritual, de reflexión y de gran importanzia en os tiempos en os que bibibanos más zerca d’a naturaleza que lo que femos güe. Si bas a una fuen con un dispositibo mobil con GPS puedes dichitalizar-ne as coordenadas y puyar-las con o nombre d’a fuen ta un mapa coleutibo. También puedes dichitalizar as fuens en GoogleMaps o en GoogleEarth, sin ir ta ra fuen, identificando o puesto en una ortofotografia aerea (tu solo o con aduya d’espertos, y anotando variables toponimicas y nombre y lugar d’os informans/fuens d’informazión).
Resúmenes de las constribuzions d’os direutors
1. La toponimia como herramienta para un mejor conocimiento del sistema lingüístico caracterizador del aragonés. Chesús Vázquez Obrador, Universidad de Zaragoza.
Después de explicar brevemente qué entendemos por toponimia desde el ámbito de la lingüística, así como la metodología de trabajo, pasaré a prestar especial atención a determinados fenómenos de fonética histórica, de morfología y de morfo-fonología que confirieron al aragonés unas características especiales en origen y a lo largo de la Edad Media, pero que luego fueron desapareciendo paulatinamente de la lengua hablada hasta quedar petrificados, a manera de reliquias, en la toponimia del Alto Aragón.
De hecho, algunos de los fenómenos de los que trataremos no se hallan ya, de forma sistemática, en ningún dialecto aragonés. Todo ello, claro, (de)mostrado con ejemplos toponímicos abundantes (para intentar no aburrir a la audiencia).
Me fijaré también en aspectos de fonética histórica presentes en la toponimia de áreas de la Alta Ribagorza occidental, central e, incluso, oriental, que nos hacen ver que la lengua ahí hablada originariamente estaba muy, muy cerca del aragonés (por no decir que era aragonés).
Acabaré con referencias al léxico petrificado en los topónimos (lo que demostraría que vocablos hoy desaparecidos existieron en el aragonés antiguo) así como al origen lingüístico prerromano de determinados nombres de localidades altoaragonesas.
2. Caso practico. Chusé Raúl Usón. Ed. Xordica.
–Sobre o perfil d’o enqüestador.
–Sobre o perfil d’o enqüestau.
–Tacticas d’enqüesta e obtención d’o material.
–Caso practico.
–Ordenación e comentario d’o material toponimico.
–Dudas e preguntas. 

Senior Scientist im Teilbereich Onomastik für die Universität Innsbruck

http://www.igdd.org/stellenausschreibung-senior-scientist-mit-doktorat-ersatzkraft-germanistische-linguistik-universitaet-innsbruck/

Stellenausschreibung: Senior Scientist mit Doktorat (Ersatzkraft), germanistische Linguistik, Universität Innsbruck


Liebe Kolleginnen und Kollegen,

im Namen von Univ.-Prof. Dr. Monika Dannerer vom Institut für Germanistik der Universität Innsbruck darf ich auf folgende Stellenausschreibung aufmerksam machen:


Link:

https://orawww.uibk.ac.at/public/karriereportal.details?asg_id_in=8864


Beschreibung:

Beginn/Dauer:

  • ehest möglich
  • bis 07.05.2018, längstens jedoch bis zur Rückkehr der Stelleninhaberin/des Stelleninhabers

Organisationseinheit:

  • Germanistik

Beschäftigungsausmaß:

  • Ersatzkraft – 40 Stunden/Woche

Hauptaufgaben:

  • Lehre im Bereich Germanistische Linguistik
  • Forschung im Bereich Germanistische Linguistik
  • Mitarbeit in der Verwaltung

Erforderliche Qualifikation:

  • Abgeschlossene Promotion in der germanistischen Linguistik sowie weitere einschlägige Publikationen und Vorträge; ein klar ausgewiesener Schwerpunkt in der Dialektologie mit einem Fokus auf Dialekten im süddeutschen Sprachraum; zusätzliche Forschungstätigkeit in zumindest einem der folgenden linguistischen Teilbereiche: Onomastik, Gesprächsforschung, Soziolinguistik
  • Gewünschte Zusatzqualifikationen: Erfahrung mit der Arbeit in Dialektarchiven; gute Vernetzung in der Scientific Community; Fähigkeit zur eigenständigen Formulierung von Drittmittelanträgen; Erfahrung in der Öffentlichkeitsarbeit; ausgezeichnete didaktische Fähigkeiten; Erfahrung in der Betreuung von Abschlussarbeiten
  • Teamfähigkeit, Selbstständigkeit und hohe kommunikative Kompetenz

Stellenprofil:

Die Beschreibung der mit dieser Stelle verbundenen Aufgaben und Anforderungen finden sie unter:
http://www.uibk.ac.at/universitaet/profile-wiss-personal/senior-scientists-doktorat-phd.html

Entlohnung:


Für diese Position ist ein Entgelt von brutto € 3.591 / Monat (14 mal) vorgesehen. Darüber hinaus bietet die Universität zahlreiche attraktive Zusatzleistungen (http://www.uibk.ac.at/universitaet/zusatzleistungen/).

Bewerbung:


Wir freuen uns auf Ihre Onlinebewerbung bis 11.05.2016.

Beste Grüße
Konstantin Niehaus

Niehaus Konstantin

ХV Международная конференция «Ономастика Поволжья»

http://op.imja.name/novaya-konferentsiya.html

Арзамасский филиал федерального государственного автономного образовательного учреждения высшего образования «Национальный исследовательский Нижегородский государственный университет им. Н. И. Лобачевского»

Волгоградский государственный социально-педагогический университет

Институт этнологии и антропологии им. Н. Н. Миклухо-Маклая РАН

ХV Международная конференция «Ономастика Поволжья»



Информационное письмо № 2

УВАЖАЕМЫЕ КОЛЛЕГИ!
Приглашаем Вас принять участие в ХV Международной научной конференции «Ономастика Поволжья», которая состоится с 13 по 16 сентября 2016 г. в г. Арзамасе на базе Арзамасского филиала ННГУ (день заезда 12 сентября, день отъезда 16 сентября).


Планируется рассмотрение следующего круга вопросов:
  • теория и методология ономастических исследований;
  • антропонимика народов Поволжья;
  • проблемы поволжской топонимики, микротопонимики и урбанонимики;
  • вопросы зоонимики;
  • теонимы и мифонимы в поволжских этнокультурах;
  • изучение поволжской ономастической периферии и апеллятивно-ономастического пограничья;
  • литературная и фольклорная ономастика народов Поволжья;
  • проблемы перевода и передачи имен собственных на языки народов Поволжья;
  • педагогические аспекты ономастики
Во время работы конференции будет организована работа круглого стола «Арзамасский край в истории и культуре народов России».


Порядок работы конференции

12 сентября – заезд участников конференции

13–14 сентября – рабочие дни конференции

15 сентября – Круглый стол и автобусная экскурсия в Свято-Троицкий Серафимо-Дивеевский монастырь

16 сентября – автобусная экскурсия в село Большое Болдино; закрытие конференции; отъезд участников конференции


Для участия в конференции необходимо до 30 апреля 2016 года направить в оргкомитет конференции по электронной почте:

  1. заявку на участие в конференции (по прилагаемой форме);
  2. текст публикации в электронном виде (до 5 страниц).
    После принятия оргкомитетом положительного решения о публикации присланных материалов:
  3. квитанцию об оплате оргвзноса (до 15 июня 2016 г.).
Здание Арзамасского филиала ННГУ
Все материалы следует оформлять в виде отдельных файлов с названиями, выполненными по следующему образцу: Иванов (статья), Иванов (заявка), Иванов (квитанция). Материалы для участия в конференции следует высылать по электронному адресу: arz.kaf.rus{}mail.ru или dialect_arz{}mail.ru (вместо {} вставить @). Если через 3 дня после отправки материалов Вы не получите сообщение «Материалы получены», повторите, пожалуйста, отправку или позвоните.

До 1 марта 2016 г. материалы для участия в конференции (заявка, текст публикации) могут быть отправлены также по адресу: suprun{}vspu.ru (вместо {} вставить @; Василию Ивановичу Супруну, кафедра общего и славяно-русского языкознания Волгоградского государственного социально-педагогического университета). Информационное письмо №3 (приглашение) будет отправлено участникам конференции в июле-августе 2016 года по электронной почте.


Требования к оформлению материалов

Редактор Microsoft Word, формат А4, все поля – 2 см, шрифт – Times New Roman, кегль – 14, межстрочный интервал – 1,5, абзацный отступ – 1 см, выравнивание по ширине.

В первой строке указываются курсивом справа инициалы и фамилия автора строчными буквами, ниже в скобках курсивом строчными буквами указывается город. Название статьи дается по центру полужирным шрифтом прописными буквами. Примеры в тексте выделяются курсивом. Сноски на литературу и лексикографические источники даются внутри статьи в квадратных скобках по образцу: [Иванов 1997: 35], [СРНГ 21: 15]. Просьба не использовать в тексте статьи постраничные сноски и не расставлять номера страниц и переносы. Таблицы, схемы, диаграммы, рисунки не допускаются. Библиографический список приводится в конце статьи по алфавиту под заголовком Библиографический список.

Редколлегия убедительно просит авторов внимательно вычитывать статьи, тщательно выверять текст и цитируемые источники. Оргкомитет конференции оставляет за собой право не рассматривать заявки на участие в конференции в случаях несоответствия заявляемой темы проблематике конференции или неправильного оформления научной статьи. Оргкомитет будет проверять материалы на необоснованное заимствование текста из работ других авторов. Публикация материалов конференции планируется до начала конференции.


Образец структуры публикации

И.И. Иванов
(Ярославль)

НАЗВАНИЕ СТАТЬИ

Аннотация на русском и английском языках
Ключевые слова на русском и английском языках
Текст.

Библиографический список
Бондалетов В.Д. Русская ономастика. М.: Просвещение, 1983. 224 с.
Горбаневский М.В., Максимов В.О. О некоторых противоречиях в трактовке национально-культурной принадлежности антропонимов и топонимов // Ономастика Поволжья. Материалы Х междунар. конф. Уфа: Изд-во БГПУ, 2006. С. 37–44.
Ефремова Т.Ф. Новый словарь русского языка. Толково-словообразовательный // Режим доступа (свободный). URL: http://www.gramota.ru/slovari/info/efr/ [Дата обращения: 17.06.2009].


Финансовые условия участия в конференции

Главный вход в Арзамасский филиал ННГУ
Командировочные расходы – за счет направляющей стороны.

Для участия в конференции необходимо оплатить оргвзнос в размере 600 рублей, который включает 1 экземпляр сборника. В случае заочного участия в конференции необходимо дополнительно оплатить почтовые расходы: 100 рублей для граждан России и 200 рублей для зарубежных участников. Оргкомитет гарантирует высылку экземпляра материалов конференции участникам, приславшим материалы и оплатившим стоимость публикации и почтовых расходов.

Оплата оргвзноса и почтовых расходов производится почтовым переводом по адресу: 607220, Нижегородская обл., г. Арзамас, ул. Молокозаводская, д. 67, кв. 135, Сорокиной Елене Владимировне. При переводе денег просим указать в бланке: Для участия в конференции «Ономастика Поволжья». Во избежание недоразумений просим выслать отдельным файлом отсканированную копию квитанции об оплате по указанному ниже электронному адресу. Оплату оргвзноса и почтовых расходов следует произвести почтовым переводом до 15 июня 2016 г.


Контактные телефоны:

(8(83147) 9-40-47 — деканат историко-филологического факультета

E-mail: arz.kaf.rus{}mail.ru (вместо {} вставить @)

Почтовый адрес: 607220, Нижегородская обл., г. Арзамас, ул. К. Маркса, д. 36, ауд. 54 (кафедра русского языка и литературы) .

Оргкомитет


Заявка
на участие в ХV Международной научной конференции
«Ономастика Поволжья»
(Арзамас, 13-16 сентября 2016 года)

Фамилия, имя, отчество (полностью)

Место работы

Должность

Ученая степень

Ученое (почетное) звание

Служебный адрес

Домашний адрес

Контактный телефон

E-mail

Форма участия (нужное отметить): выступление с докладом – выступление с докладом и публикация статьи – публикация статьи

Название доклада

Аннотация доклада (до 500 знаков)

Ключевые слова (5–6)

Условия проживания (при очном участии): Я намереваюсь (нужное отметить):

– проживать в гостинице
– проживать в общежитии университета

Необходимость высылки официального вызова для оформления командировки (нужное отметить): Да: электронный вариант / распечатанный вариант / Нет

Согласен ли выехать 15 и 16 сентября на экскурсию (нужное отметить): Да / Нет

Saturday, May 7, 2016

Sprach- und Vornamenberatung: gestern - heute - morgen

http://www.onomastikblog.de/artikel/ankuendigungen/sprach-und-vornamenberatung-gestern-heute-morgen/

Am 29. Juni 2016 laden die Deutsche Gesellschaft für Namenforschung e.V. (GfN) und das Namenkundliche Zentrum zum 3. Workshop zur Namenforschung an der Leipziger Universität im laufenden Sommersemester ein. Es spricht Herr Dr. Lutz Kuntzsch, Mitarbeiter der Gesellschaft für Deutsche Sprache, Wiesbaden.

Einführung in den Workshop:

Der Referent ist in der seltenen, aber äußerst aufschlussreichen Situation, seit 1983 (seit 35 Jahren), in der Sprach- und vor allem auch Namenberatung in Ost und West tätig zu sein: in Leipzig (an der Universität und hier besonders im Sprachpflegezirkel), in Wiesbaden (bei der Namenberatung der Gesellschaft für deutsche Sprache) und an vielen anderen Orten (als DAAD-Lektor und Seminarleiter des Goethe-Instituts).
Davon wird er anhand vieler konkreter Einzelnamenbeispiele berichten, mit einem Vergleich der entsprechenden Zeitschriften "Sprachpflege" und "Der Sprachdienst" sowie Ausführungen zu Datenbanken, Umfragen und Projekte innerhalb der Vornamenberatung. Das Ganze geschieht nicht, um nostalgisch in der Vergangenheit zu verharren, sondern um diese interessante Namengeschichte für die Gegenwart zu nutzen und einen Ausblick in die Gegenwart zu wagen.

Zur Person:
Dr. Lutz Kuntzsch wurde 1961 in Dresden geboren. Er studierte von 1982 bis 1986 an Karl-Marx-Universität Leipzig als Diplomlehrer für Deutsch und Geschichte und promovierte 1988 dort im Fach germanistische Linguistik. 1989 ging er als Deutschdozent an die Schewtschenko-Universität nach Kiew. In der Ukraine wurde er in dieser Tätigkeit im Jahre 1991 vom Deutschen Akademischen Austauschdienst (DAAD) in Bonn übernommen.
Nach Beendigung dieses Einsatzes 1994 und einer Zusatzqualifikation im Lehrfach "Deutsch als Fremdsprache" in Zittau arbeitete er zwei Jahre als Seminarleiter in der Lehrerfortbildung des Goethe-Institutes (München) im Rahmen des Netzwerkes Osteuropa sowie als Lehrer in Deutschkursen für Spätaussiedler in Leipzig. Weitere DAAD-Lektorate übernahm er von 1996 bis 1998 an der Pädagogischen Universität der westsibirischen Stadt Omsk und 1998 bis 2000 an der Moskauer Staatlichen Linguistischen Universität.
Seit April 2000 ist er als wissenschaftlicher Mitarbeiter bei der Gesellschaft für deutsche Sprache in Wiesbaden und dort u. a. für die Beratung der über 100 Zweigvereine im In- und Ausland verantwortlich. In dieser Zeit hat er einige Zweige der Gesellschaft für deutsche Sprache ehrenamtlich geleitet: so in Omsk, Moskau und seit 2007 in Wiesbaden. Außerdem ist er seit Januar 2010 Leiter der Sprachberatung und Vornamenberatung der GfdS.

Dr. Lutz Kuntzsch:

Sprach- und Vornamenberatung: gestern - heute - morgen
Mittwoch, den 29. Juni 2016, 13.00-15.00 Uhr
Universität Leipzig, Seminargebäude, Raum S 126

Friday, May 6, 2016

XX International Onomastic Conference

https://xxmioko.ijp-pan.krakow.pl/en/main/

Site banner

The Onomastics Department of the Institute of Polish Language Polish Academy of Sciences

The Polish Language Faculty of the Jagiellonian University

The Society of Friends of the Polish Language

The Polish Academy of Learning

would like to invite you to Kraków from the 21st to 23rd of September 2016 for the:


Onomastics – Neo-Humanities – Social Sciences

The conference aims to provide a space for linguists and other scholars, to explore the role and the place of proper names within the wider context of the understanding of the world, its culture, and civilization. We would like to emphasize the interdisciplinary nature of onomastics, trace its evolution through the centuries, determine its current position within the Humanities and Social Sciences, and also to explore directions for future development in this field. This year’s International Conference on Onomastics would be the 20th one, thus providing it with a commemorative character. The conference will remember distinguished linguists and onomasts – Jan Michał Rozwadowski, Franciszek Sławski, Kazimierz Rymut, Henryk Borek. We will also celebrate the 60th anniversary of the first issue of Onomastica, which has since been issued continuously in Kraków thanks to Professor Witold Taszycki’s initiative.
We would like to propose the following topics:
  • – onyms as a way to discover and to perceive the world;
  • – proper names versus religion;
  • – the oldest, written onyms and their significance in the development of the Polish State and the national language (in connection with the 1050th anniversary of Christianity in Poland);
  • – multiculturalism and monoculturalism versus proper names;
  • – perspectives of the development of onomastics against a background of Humanities and social sciences;
  • – terminology in culture and art;
  • – proper names in different political systems;
  • – onomastics versus semiotics;
  • – globalisation and local identity as reflected in proper names;
  • – a state of the art of Polish and Slavic onomastics.
For the discussion we would like to cordially invite not only linguists and onomasts, but also other humanist and social scientists.

American Name Society Spring Newsletter

http://www.americannamesociety.org/american-name-society-spring-newsletter/



The American Name Society is pleased to share the ANS 2016 Spring Newsletter.
Please consider becoming a member to receive more news updates.


In this issue 

The American Name Society  2017 Conferences  
Guest speaker ……………………………1 
Call for Papers ………………………...... 2 
Panel “Names and Multilingualism” …... 2 

An Update from the President …………. 3
ANS Membership ………………………. 3 
Sponsor a student ……………………… 3 
Want to get more involved in the ANS? … 4

ANS online ………………………………… 4 

2016 ANS Annual Conference Washington, D.C.
Washington D.C. 2016 in Review …….. 4 
Emerging Scholar Award 2015 ……..… 6 
Award: Best Article in Names 2015 ..,… 6 
Name of the Year 2015 ……………...… 7 
Washington D.C. 2016 in Pictures ……. 8 
New officers for 2016 …………….…… 10

Onomastic Research Worldwide
A New Scholarly Society for Onomastic Research ………………………….…… 10 
The Names Institute: Call for Papers ……10 

In Memoriam  
W.F.H. "Bill" Nicolaisen (1927-2016) …….11 
Dwan Shipley (1947-2016) ……….….. 11 

ANS Executive Council for 2016 …….. 12 

Editor’s Message …………………….…. 13







Tuesday, May 3, 2016

Osídlení Čech ve světle místních jmen

http://www.academia.cz/osidleni-cech-ve-svetle-mistnich-jmen.html


Osídlení Čech ve světle místních jmen

Prolistovat ukázku knihy (PDF)
Stáhnout obálku knihy v JPG (234,1 kB)


Jak se postupně osídlovaly Čechy? Autor se při odpovědi opírá o toponomastiku coby vědu jazykově-zeměpisně-historickou a zohledňuje 3 zásady: každé místo je viděno ve svém prostředí, zasazeno do prostoru a času – jeho jméno je vždy posuzováno v těchto souvislostech. Nejprve se autor zabývá starým sídelním územím v Čechách, jeho popisem a typy jmen a cituje místní jména z listin do roku 1150. Publikace také obsahuje pojednání o osídlení Českomoravské vrchoviny a o sídlištích vzniklých po roce 1600. Jedná se o reedici původního vydání knihy z roku 1960.
Doporučená prodejní cena: 485 Kč
V e-shopu www.academiaknihy.cz můžete nakoupit
naše knihy se slevou 20 %.

Zobrazit knihu v e-shopu www.academiaknihy.cz
Rok vydání
2015
Počet stran
480
Rozměr
145 × 205 mm
Vazba
brožovaná
ISBN
978-80-200-2392-6
EAN
9788020023926



K Šmilauerově práci o stáří místních jmen

Jaromír Spal
[Posudky a zprávy]
-
Je zvláštností jmen vesnic a měst, že označujíce lidská sídla, ztrácejí velmi brzy významovou souvislost se slovy a pojmy, od nichž byla odvozena. Jejich zkoumání má už velmi starou tradici. Vědecký výklad místních jmen přináší prospěch jednak poznání jazyka (např. mnoho slov dnes neznámých existuje jen v místních jménech), jednak i poznání společenského i hospodářského vývoje národa. Jakého pokroku tu dosáhla věda o místních jménech za půl století, můžeme změřit srovnáním tří prací z tohoto oboru.
R. 1907 vyšla „Moravská místní jména“ Fr. Černého a P. Váši.[1] Je to práce na svou dobu vynikající: podává filologicky informovaný a v podstatě správný výklad původu jmen, opřený o malý počet starých dokladů, velmi často bez nich; lokalizace obcí je často nepřesná, výčet jmen neúplný. Je připojen sice výklad o tvoření místních jmen i o jménech nejnověji vzniklých, ale celkem se tato kniha historií jmen nezabývá.
Po čtyřiceti letech začalo vycházet velkolepé dílo Profousovo „Místní jména v Čechách“ (I. díl 1947, II. 1949, III. 1951).[2] Autor v něm shromáždil u jmen přesně lokalizovaných míst všechny jemu dostupné staré doklady v rozsáhlé často citaci původního znění. Je to celoživotní dílo Profousovo, ale protože mu nebylo dopřáno je dokončit, učinil tak r. 1957 jeho spolupracovník Jan Svoboda. Avšak také Profousův zájem je velkou převahou filologický, a hlavně proto se ani on neubránil některým jednotlivým omylům.
Na této práci Profousově staví letos vyšlá kniha Šmilauerova,[3] která obsahuje teoretický výklad i praktickou ukázku moderních metod toponomastických (zkoumání místních jmen), založených na spolupráci jazykozpytu, dějepisu, archeologie a zeměpisu, jak je hlásá a provádí mimo jiné také lipská škola Fischerova.[4] Jen spolupráce všech těchto věd, jak dokazuje Šmilauer, nám umožňuje podat aspoň velmi pravděpodobný obraz vývoje místních jmen a stanovit časové pořadí jednotlivých jejich typů.
Pokusy stanovit stáří osad podle jejich pojmenování jsou už rovněž staršího data, ale jejich výsledky byly tak nevalné, že nakonec převládla naprostá nedůvěra k té věci. Jen jako příklad si uveďme známé tvrzení o velikém stáří, ba „prvotnosti“ pojmenování osad na -ice (Libčice atd.), spojované s hledáním stavebních typů vesnic (tzv. okrouhlic). Proti této teorii však svědčí mnohá fakta a prof. Taszycki ve své známé práci[5] řadí taková jména časově až na páté místo. A přece ani to není vždy přesné; např. Nové Mitrovice na Plzeňsku byly založeny až v 18. století a nazvány podle hraběte z Mitrovic. Je vidět, že filologické závěry musí být ověřovány fakty historickými, chceme-li dostat opravdu spolehlivý obraz stáří místních jmen na straně jedné a osídlení na straně druhé.
Pokud jde o dobu vzniku osad i místních jmen, rozeznává Šmilauer tři období, jimž odpovídají i příslušná sídelní území.
V nejstarší době — od dob slovanského osídlování až do 12. století — vznikají místní jména na tzv. nejstarším sídelním území, v podstatě doloženém i archeologicky (osídleno bylo už Kelty): jsou to rovinatá území středních, východních a severních Čech, blízko Vltavy a Labe, ovšem s výjimkou jejich kdysi bažinatých břehů.
Od poloviny 12. století se však toto území rozšiřuje zejména do Čech západních a jižních: jako zvlášť zajímavé sleduje autor poměry na Českomoravské vrchovině, v té době osídlované. Listinné doklady místních jmen tu máme většinou až od konce 13. století.
Opravdu nové osídlování začíná 17. stoletím a vrcholí v 80. letech století osmnáctého. Jde tu hlavně o pohraniční území se zajímavou konfrontací názvů českých a německých. Způsoby pojmenování osad z té doby se z velké části liší od dotavadních. Je to velmi často přenášení místních jmen odjinud na novou osadu, prostá pojmenování sídlišť (Ves, Chalupy, Zámek, Dvůr, Hospoda) s rozlišujícími přívlastky, zvláště s Nový; pojmenování podle kostelů a kaplí (Svatá Anna, Kateřina, Barbora), pojmenování jako Černý Vůl, Bílý Kůň atd. Hojná jsou tu pojmenování na oslavu feudálů nebo vrchnostenských úředníků: Adolfov, Filipova Huť, Františkovy Lázně, Harrachov, Aichelburg (u Sadské; zde užito osobního jména přímo jako místního bez jakékoli přípony!).
Zprávy o založení těchto obcí už většinou nacházíme v historických pramenech: tím větší zajímavost pro filologii i historii mají místní jména prvních dvou období, o jejichž vzniku zpravidla přímých zpráv nemáme; mohli bychom tedy na dobu vzniku usuzovat z tvaru místního jména. Vcelku plyne ze Šmilauerovy práce závěr, že nelze si věc představovat tak, že by snad různé typy místních jmen byly bývaly pravidlem v jednotlivých obdobích, a že tedy je možno přesně stanovit jejich chronologické pořadí. Naopak: ukazuje se s jistotou, že už od nejstarších dob stojí vedle sebe prostá pojmenování podle věcí i odvození od jmen osob. Spíše se rozdíly jeví v tom, jak dlouho je daný typ živý, produktivní. Tak např. poměrně brzy se přestávají odvozovat místní jména od osobních původní příponou -jь (u Šmilauera označeno -’), projevující se často pouhou starou měkkostí koncové souhlásky (např. Jaroměř, Příbram). Podobně nedlouho potom přestávají se tvořit jména na -any (i rozložení obcí takto pojmenovaných svědčí o jejich starobylosti), později i jména na -ice a -ovice. Naproti tomu přípona -ov je mezi příponami místních jmen v praxi stále jediná živá, srov. Jednov, Havířov atd.
Je nutno ještě dodat, že termín typ u Šmilauera neznamená jen typ z hlediska filologického (např. podle přípon, jak bylo uvedeno), nýbrž z hlediska toponomastického: typem může být jen jediné jméno, vyskytuje-li se často (srov. Sovolusky), nebo skupina jmen vytvořená odvozením od téhož jména osobního (Sezema - Sezemice). Je to tzv. metoda malých typů, jejíž pomocí se autorovi podařilo sestavit základní repertoár jmen charakteristických pro staré sídelní území. Tak jsou tu např. jména Brozany, Opočno, Hradišťko, Osek, Levín, Chrášťany, Kladruby, později Týn(ec), Újezd atd.; dále jména tvořená od osobních jmen na -bud (Nezabud), Sezema, Myslek, Svojše, Křech, Bohuš, Demetrius. Výskyt odvozenin od jména Demetrius autor důvtipně spojuje se stopami východní liturgie u nás. Nezasvěceného tu ovšem poněkud překvapí Dýšina mezi Mitrovy a Mitrovicemi, neví-li, že toto jméno Profous odvozuje od osobního *Dycha a to z Demetrius (Dimitrij, ale připouští i Diviš).
Na Profousova „Místní jména v Čechách“ navazuje Šmilauerova práce velmi těsně, ba stává se skoro jejich šestým dílem.[6] Teprve v ní se schematické abecedně řazené údaje Profousovy formují v živý obraz vzniku a vývoje našich místních jmen. I zde se potvrzuje, co už bylo konstatováno:[7] Profousovo dílo je a bude především materiálovou prací základního významu, nadmíru cenným a spolehlivým soupisem dokladů, i když už dnes je možno i po té stránce leccos doplnit.[8] Šmilauer hodně staví i na Profousových výkladech, ovšem na nejednom místě je opravuje.
Právě jen využití rozsáhlého Profousova materiálu umožnilo jednotlivci vytvořit toto nenápadné, ve skutečnosti však velmi pracné dílo v poměrně krátké době. Jen ten, kdo se zabýval zkoumáním místních jmen, vytuší, jak mnoho práce se za leckterým stručným konstatováním nebo i jen poznámkou skrývá.
Přesto autor na závěr (s. 360) soudí, že jeho kniha se nemohla dotknout všech otázek a vyložit všechny jevy. Je to konstatování skromné, a přece svým způsobem pravdivé. Na mnoha místech práce se nám otvírají nové, netušené problémy, jež nadhazuje autor sám v souhlase s příliš mechanickým výkladem Profousovým. Vezměme např. jméno Mukařov. Je opravdu jen náhodou, že se vyskytuje několikrát na hranicích starého osídlení, a to v sousedství jména Sezemice? Jde tu opravdu o jméno odvozené od osobního mukař, tj. ‚kat‘, jak vykládá Profous? Nebo souvisí toto jméno nějakým způsobem dosud nejasným s jinými místními jmény (Nepomuk)? Jak je to se jmény Bezděk, Nevid atd.? Jsou opravdu původem osobní? Nebo tu jde o obecná jména významu dosud neznámého?
Opravdu, „bude ještě potřeba mnoho práce na poli toponomastického zkoumání“ (s. 361); Šmilauerovo dílo tu znamená velký krok kupředu a vytváří pro další práci spolehlivý podklad.

[1] Fr. Černý - P. Váša, Moravská jména místní. Výklady filologické, 1907.
[2] Srov. zprávy o něm v Naší řeči 34, 1950, s. 97n.; 36, 1953, s. 159n.; 41, 1958, s. 93n.
[3] Vladimír Šmilauer, Osídlení Čech ve světle místních jmen. Nakladatelství ČSAV, Praha 1960, 391 stran a mapka starého sídelního území, cena 38,- Kčs.
[4] Zvl. sám R. Fischer, E. Eichler, H. Naumann aj. Viz též přednášku Fischerovu Erkenntnisse und Aufgaben der slawistischen Namenforschung. Akademie-Verlag, Berlin 1959.
[5] W. Taszycki, Slowiańskie nazwy miejscowe, Kraków 1946.
[6] Pátý díl Místních jmen vyšel v říjnu 1960. Obsahuje mimo jiné především dodatky ke všem čtyřem dílům a reviduje některé etymologické výklady Profousovy. Některé jeho kapitoly jsou rázu čistě praktického, jako Seznam sídlišť podle okresů, Změny v heslech Místních jmen v Čechách aj.
[7] V recenzi IV. dílu Profousových Místních jmen v Naší řeči 41, 1958, s. 93n.
[8] Zvláště z nově vyšlých dílů „Regest“ a „Archivů pražské metropolitní kapituly“. Tyto nové doklady uveřejnil také V. Šmilauer v 1. a 2. čísle „Zpravodaje Místopisné komise ČSAV“ 1960.

Předchozí Milan Jelínek: Kniha o výstavbě textu umělecké prózy

L’onomastique ouverte de Proust dans “Noms de pays: le nom”

https://muse.jhu.edu/article/195468/pdf

L'onomastique ouverte de Proust dans "Noms de pays: le nom"      

                  

From: French Forum
Volume 30, Number 3, Fall 2005
pp. 57-74 | 10.1353/frf.2006.0008
In lieu of an abstract, here is a brief excerpt of the content:
L’onomastique ouverte de Proust dans “Noms de pays: le nom”

Nous sentons très bien que notre sagesse commence où celle de l'auteur finit, et nous voudrions qu'il nous donnât des réponses, quand tout ce qu'il peut faire est de nous donner des désirs.
Proust
Dans A la recherche du temps perdu, Marcel Proust explore la relation profonde qu'entretient l'écrivain avec son expérience du réel par le biais principal de Marcel, cet "autre" écrivain-en-devenir. Mais cette expérience de Marcel est si souvent empreinte d'une douleur sourde que Léo Bersani l'a décrite comme une angoisse ontologique face au monde.1 Le problème fondamental qui travaille Marcel concerne la représentation, prise au sens large. Bien évidemment, la lutte du jeune homme avec la question de la représentation préfigure sa pratique d'écrivain, mais elle la figure aussi et en ceci au moins que la Recherche est, comme le remarque bien Jean-Yves Tadié, "une oeuvre qui a aussi pour sujet sa propre rédaction."2 Or, au coeur de l'expérience de Marcel réside la question de savoir si le réel est saisi ou s'il est, au contraire, oeuvré. L'angoisse de Marcel face à ce problème de la représentation se lit non seulement dans ses souffrances explicites mais aussi, d'une façon tout aussi poignante, à travers les détails contradictoires de son expérience des modalités de la représentation.
Le Temps retrouvé attire généralement l'attention des lecteurs qui cherchent un dénouement à cette tension autour de la représentation, et par là une sorte de "credo" proustien de l'écriture.3 Toutefois, bien avant la conclusion de la Recherche, les paradoxes du rapport de Marcel au réel—condensés de façon remarquable dans "Noms de pays: le [End Page 57] nom"—mettent déjà en lumière la théorie proustienne de la représentation. Alors que Proust montre bien peu de respect, comme on le sait, pour les textes dits théoriques,4 on peut dire sans hésiter que ce chapitre qui clôt Du côté de chez Swann n'en incarne pas moins sa propre théorie.5 En ceci au moins, la présente étude consiste en une lecture détaillée de la théorie onomastique complexe de Proust telle qu'elle se manifeste dans "Noms de pays: le nom."6
S'il est vrai, comme nous le soulignerons ci-dessous, que le cadre privilégié à partir duquel Proust nous donne à lire son monde dans Du côté de chez Swann est celui de l'insomnie,7 la relation entre ce cadre et la narration se trouve néanmoins modifiée de façon significative dans "Noms de pays: le nom." Cette altération s'accompagne aussi bien d'une complication des relations qu'entretient Marcel avec la réalité que d'une crise aiguë du pouvoir privilégié du nom propre, étant donné le fait que l'appréhension du réel par le jeune homme repose, au niveau manifeste, sur ce pouvoir. En effet, Marcel croit, du moins à ce moment de son évolution, en l'expressivité immédiate du signe onomastique. Gérard Genette, le premier, nous a montré combien "Proust réserve aux noms propres un rapport actif entre signifiant et signifié."8 Mais s'il est le plus souvent admis qu'une critique de "l'optimisme du signifiant" ne se fait qu'au fil du temps, le long de "l'apprentissage de la vérité (proustienne) par le héros-narrateur,"9 j'aimerais suggérer que "Noms de pays: le nom" présente déjà au lecteur simultanément l'apologie d'une soumission à l'illusion référentielle du nom propre et une critique inséparable de l'expression de cette illusion.
Dans Mimologiques, Genette révise son essai sur Proust, paru dans Figures II, en indiquant que l'on trouve dans la Recherche "tout à la fois un témoignage très fidèle sur la rêverie mimologique et une critique...